Ne nikdo, naprosto nikdo tu anglicky nemluví ... no tak určitě
Stále mi nepřišla karta z banky. Každý den jsem kontrolovala kastlík K a jako jediný byl stále
prázdný. Už to začínalo být divné tak jsem jsem se rozhodla zajít do banky. V bance jsem se rozhodla zkusit štěstí s angličtinou a uspěla jsem. Řekli mi, že kartu poslali už 25 a že se mám obrátit na poštu. Naštěstí jsem si aspoň mohla rovnou vybrat peníze.
Hodina grafiky byla zajímavá i když pro mě trochu jednoduchá. Každý pracoval individuálně buď z gimpem nebo s fotoshopem. Já jsem chtěla zkusit ten fotoshop, ale nepodařilo se mi dohodnout s jejich systémem. Tak jsem zůstala u gimpu z kterého stejně bude zkouška. Jelikož jsem si s gimpem hrála už na střední bylo to jednoduché.
Po hodině jsem se vydala na poštu kde už jsem jednou byla a měla jsem štěstí na anglicky mluvící paní. Tentokrát tam nikdo nemluvil anglicky (nebo mi to aspoň tvrdily). Poslali mě na další bližší poštu o které jsem ještě nevěděla. Na téhle poště, která patří do akademického městečka taky nikdo neuměl anglicky. To prostě nechápu vždyť je jasné, že se tu objeví konfrontace s anglicky mluvícími studenty. Byla jsem naštvaná, že mi ztratili dopis a byla jsem ještě naštvanější, že jim nemůžu vynadat (tak dobře polsky fakt neumím). Pošťačka po mě chtěla občanku. Logicky tedy ten dopis musela vidět. Ne, že by se jménem pošty omluvila, to ne. Chtěla po mě ještě číslo dopisu. Jak asi můžu znát číslo dopisu, který není doporučený a nepřišel. Logika paní. Logika ta tu prostě chybí.
malou odměnou za nalezení bližší pošty mi bylo také nalezení nejbližšího většího obchodu Stokrotky (sedmikrásky). přišla mi o trošku dražší jak Biedronka. Měli tam ale maso na váhu. To je podle mě super věc. Koupila jsem si 200g. Pochopitelně prodavačka mého věku taky neuměla anglicky. Ještě že mám ruce a při troše snahy dokážu vyslovit dvěště.
Po příchodu jsem si přečetla maily a rozeslala oznámení o skype meetingu na spationomy. Je to opravdu zajímavá zkušenost spolupracovat takhle na dálku. Samotná skype schůze pak proběhla dobře super bylo, že se nám povedlo rovnou stanovit co máme dělat do příště.
Poslední hodinou dnešního dne byl kurz polštiny. Přišla jsem pozdě. Nebyl s tím ale problém protože jsem se předem domluvila s jednou češkou že mě omluví. Bylo to opravdu pro začátečníky dělali jsme abecedu a četli slova.
Stále mi nepřišla karta z banky. Každý den jsem kontrolovala kastlík K a jako jediný byl stále
prázdný. Už to začínalo být divné tak jsem jsem se rozhodla zajít do banky. V bance jsem se rozhodla zkusit štěstí s angličtinou a uspěla jsem. Řekli mi, že kartu poslali už 25 a že se mám obrátit na poštu. Naštěstí jsem si aspoň mohla rovnou vybrat peníze.
Hodina grafiky byla zajímavá i když pro mě trochu jednoduchá. Každý pracoval individuálně buď z gimpem nebo s fotoshopem. Já jsem chtěla zkusit ten fotoshop, ale nepodařilo se mi dohodnout s jejich systémem. Tak jsem zůstala u gimpu z kterého stejně bude zkouška. Jelikož jsem si s gimpem hrála už na střední bylo to jednoduché.
Po hodině jsem se vydala na poštu kde už jsem jednou byla a měla jsem štěstí na anglicky mluvící paní. Tentokrát tam nikdo nemluvil anglicky (nebo mi to aspoň tvrdily). Poslali mě na další bližší poštu o které jsem ještě nevěděla. Na téhle poště, která patří do akademického městečka taky nikdo neuměl anglicky. To prostě nechápu vždyť je jasné, že se tu objeví konfrontace s anglicky mluvícími studenty. Byla jsem naštvaná, že mi ztratili dopis a byla jsem ještě naštvanější, že jim nemůžu vynadat (tak dobře polsky fakt neumím). Pošťačka po mě chtěla občanku. Logicky tedy ten dopis musela vidět. Ne, že by se jménem pošty omluvila, to ne. Chtěla po mě ještě číslo dopisu. Jak asi můžu znát číslo dopisu, který není doporučený a nepřišel. Logika paní. Logika ta tu prostě chybí.
malou odměnou za nalezení bližší pošty mi bylo také nalezení nejbližšího většího obchodu Stokrotky (sedmikrásky). přišla mi o trošku dražší jak Biedronka. Měli tam ale maso na váhu. To je podle mě super věc. Koupila jsem si 200g. Pochopitelně prodavačka mého věku taky neuměla anglicky. Ještě že mám ruce a při troše snahy dokážu vyslovit dvěště.
Po příchodu jsem si přečetla maily a rozeslala oznámení o skype meetingu na spationomy. Je to opravdu zajímavá zkušenost spolupracovat takhle na dálku. Samotná skype schůze pak proběhla dobře super bylo, že se nám povedlo rovnou stanovit co máme dělat do příště.
Poslední hodinou dnešního dne byl kurz polštiny. Přišla jsem pozdě. Nebyl s tím ale problém protože jsem se předem domluvila s jednou češkou že mě omluví. Bylo to opravdu pro začátečníky dělali jsme abecedu a četli slova.
A neměli to z banky poslat doporučeně? Přece jenom je to karta...
OdpovědětVymazatTak by se to udělalo v Česku a čekala jsem, že ve schránce/fochu třeba bude oznámení zajděte si na poštu, ale ono ne. Už kartu mám (poslali druhou) a přišla jako obyčejný dopis.
VymazatTak aspoň že tak :)
Vymazat