Mé plány opravdu nevychází. Já rozhodně pünktlich nejsem. Jak je to podle mě s němci můžete odhalit v následujícím příspěvku.
O němcích se vždy tvrdí, že jsou "pünktlich" v doslovném překladu (nebo aspoň jak to překládá můj ubohý slovník na mobilu) to znamená dochvilný, včas, přesně nebo přesný. Tato charakteristika vychází z dějiných událostí ("Němci měli vždy dokonalý systém i když byl vražedný" Jan z Dánska). Mé zkušenosti ji však vyvracejí. Začneme od rána. Vstala jsem dřív a za pomoci jedné jediné myšlenky - umí si vlasy se dovrávorala ke koupelny bylo opsazeno a taka jsem šla znovu spát. Druhý pokus byl úspěšný. Snídaně müsli a nutela (reprezentativní). Museli jsme vyjet dříve, protože mamka od Laury musela do práce. Tak brzo jsem ještě nikde nikde nebyla (když nepočítám letištní kontrolu). Naštěstí hodinka uběhla jako nic a nakonec autobus vyjel jen s 3 minutovým zpožděním.
Cílem byl Regensburg město, jehož katedrála visí na stěně Jánského vrchu. Cesta trvala asi hodinku. Pak jsme dvakrát zabočili přešeli most a došli k cukrárně před katedrály.
Tam se k nám měla připojit česká průvodkyně. Dorazila. Nicméně odělila nás od našich němců (ne, že bychom už předtím nevytvořili efekt vody a oleje), což nebylo v plánu. Učitelky to řešili a tak nakonec Češka odcházela s delegací a nás doprovázela německo francouzská průvodkyně. Nebylo to ideální. Naštěstí naše němčinářky nás nenechali úplně ve štychu a po třetím zastaveních nám vždy krátce přeložili to nejpodstatnější. Docela mě prekvapila má schopnost porozumění jejímu výkladu.
Regesburg je páté největší bavorské město a jako jediné z těchto měst nebylo dotčeno válkou. Můžete v něm najít četné prvky z Itálie, neboť se jednalo o obchodní město. Bohatství jednotlivých rodů dokazovali a stále ještě dokazují výsoké městské věže (většinou v nic nebyli ani schody) a komplexi s nádvořími, dnes dokonce slouží jako koleje. Pochopitelně největším "trhákem" města je katedrála. Na jejím místě původně stála už romanská bazilika ta byla dokonce ještě větší dnes můžete videt napodobeninu jedné z jejich věží (zde se jednalo o dost složitou němčinu, takže poslední tvrzení berte s rezervou). Dnešní katedrála je zvláštní zvláště svými skly z různých dob ty stejně jako celá budova čekají na opravu. Katedrála je postavena z piskovce a mramoru. Pískovec se rozpadá a tak se postupně nahrazuje stálejším materiálem. Mestská prohlídka do katedrály nesmí a tak jsme se domluvili, že ve tři tam půjdeme všichni společně. Ve tři tedy na konci rozchodu.
Během rozchodu byl oběd. Opět jsme skončili v beergarten, což je vlastně jakákoli hospoda ve zahrádkou. Tentokrát už bylo vše pořádku podle našeho přání.
Cestou ke katedrále jsme natrefili na knihkupectví kde měli super deníky v desingu staré knihy. Takže mám už suvenýr.
Nastalo menší zpoždění, ale stejně jsme nebyli poslední dokonce když už bylo 15:10 a všichni na místě nikam se nešlo a tak jsem opět potvrdila, že jsem rebel a spolu s naší skupinou na němčinu ( já, Karel,Míša, Anička, Kamča a p. Konečná) jsem zamířila svévolně do katedrály. Byla úžasná.
Večer jsme vyrazili na festival. Zkrátka dny piva a pohody dohromady s kolotočemi pochopitelně v živém německém podání. Moc se mi líbilo, že němci byli často oblečení v tradičních krajích (drindlech). Ty šaty se mi líbilo klidně bych si je sama vzala navíc každá měla jiné. Začali jsme jízdou na ruském kole pak jsme zapadli do stanu, který vypadal jako typická německa hospoda a dali si pivo. Hrála tam dobrá kapela, kdybych uměla německé texty určitě bych zpívala. Karel navrhl, že je vermeme na ples nebyla bych proti. Nasledovali toalety jizda na šílené odstredivce a nákup poražených mandlí. Čas docela ubíral a "doma" jsme byli okolo půl jedné.
O němcích se vždy tvrdí, že jsou "pünktlich" v doslovném překladu (nebo aspoň jak to překládá můj ubohý slovník na mobilu) to znamená dochvilný, včas, přesně nebo přesný. Tato charakteristika vychází z dějiných událostí ("Němci měli vždy dokonalý systém i když byl vražedný" Jan z Dánska). Mé zkušenosti ji však vyvracejí. Začneme od rána. Vstala jsem dřív a za pomoci jedné jediné myšlenky - umí si vlasy se dovrávorala ke koupelny bylo opsazeno a taka jsem šla znovu spát. Druhý pokus byl úspěšný. Snídaně müsli a nutela (reprezentativní). Museli jsme vyjet dříve, protože mamka od Laury musela do práce. Tak brzo jsem ještě nikde nikde nebyla (když nepočítám letištní kontrolu). Naštěstí hodinka uběhla jako nic a nakonec autobus vyjel jen s 3 minutovým zpožděním.
Cílem byl Regensburg město, jehož katedrála visí na stěně Jánského vrchu. Cesta trvala asi hodinku. Pak jsme dvakrát zabočili přešeli most a došli k cukrárně před katedrály.
Tam se k nám měla připojit česká průvodkyně. Dorazila. Nicméně odělila nás od našich němců (ne, že bychom už předtím nevytvořili efekt vody a oleje), což nebylo v plánu. Učitelky to řešili a tak nakonec Češka odcházela s delegací a nás doprovázela německo francouzská průvodkyně. Nebylo to ideální. Naštěstí naše němčinářky nás nenechali úplně ve štychu a po třetím zastaveních nám vždy krátce přeložili to nejpodstatnější. Docela mě prekvapila má schopnost porozumění jejímu výkladu.
Regesburg je páté největší bavorské město a jako jediné z těchto měst nebylo dotčeno válkou. Můžete v něm najít četné prvky z Itálie, neboť se jednalo o obchodní město. Bohatství jednotlivých rodů dokazovali a stále ještě dokazují výsoké městské věže (většinou v nic nebyli ani schody) a komplexi s nádvořími, dnes dokonce slouží jako koleje. Pochopitelně největším "trhákem" města je katedrála. Na jejím místě původně stála už romanská bazilika ta byla dokonce ještě větší dnes můžete videt napodobeninu jedné z jejich věží (zde se jednalo o dost složitou němčinu, takže poslední tvrzení berte s rezervou). Dnešní katedrála je zvláštní zvláště svými skly z různých dob ty stejně jako celá budova čekají na opravu. Katedrála je postavena z piskovce a mramoru. Pískovec se rozpadá a tak se postupně nahrazuje stálejším materiálem. Mestská prohlídka do katedrály nesmí a tak jsme se domluvili, že ve tři tam půjdeme všichni společně. Ve tři tedy na konci rozchodu.
Během rozchodu byl oběd. Opět jsme skončili v beergarten, což je vlastně jakákoli hospoda ve zahrádkou. Tentokrát už bylo vše pořádku podle našeho přání.
Cestou ke katedrále jsme natrefili na knihkupectví kde měli super deníky v desingu staré knihy. Takže mám už suvenýr.
Nastalo menší zpoždění, ale stejně jsme nebyli poslední dokonce když už bylo 15:10 a všichni na místě nikam se nešlo a tak jsem opět potvrdila, že jsem rebel a spolu s naší skupinou na němčinu ( já, Karel,Míša, Anička, Kamča a p. Konečná) jsem zamířila svévolně do katedrály. Byla úžasná.
Večer jsme vyrazili na festival. Zkrátka dny piva a pohody dohromady s kolotočemi pochopitelně v živém německém podání. Moc se mi líbilo, že němci byli často oblečení v tradičních krajích (drindlech). Ty šaty se mi líbilo klidně bych si je sama vzala navíc každá měla jiné. Začali jsme jízdou na ruském kole pak jsme zapadli do stanu, který vypadal jako typická německa hospoda a dali si pivo. Hrála tam dobrá kapela, kdybych uměla německé texty určitě bych zpívala. Karel navrhl, že je vermeme na ples nebyla bych proti. Nasledovali toalety jizda na šílené odstredivce a nákup poražených mandlí. Čas docela ubíral a "doma" jsme byli okolo půl jedné.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji ze komentář :D Tadam.120