Den 51, 52a

St
Opět jsme byli na zumbě ,už to nebyla taková zabíračka jako minule. Celkově nám to přišlo méně povedené. Možná proto, že jsme dvakrát tančily makarenu (nacvičovali to na nějakou sešlost). Odpoledne bylo krásně (to bylo ještě před zumbou) a tak jsem vyrazila kreslit. Trošku jsem podcenila Mráz ale mám docela pěkný obrázek slunce v šedivých mracích.
Ve škole nám vše odpadlo a tak jsme jen tak seděli a hráli kde co.

čt

Jeli jsme do Zoo v Odense. Je to nejmenší zoo v jakém jsem kdy byla. Nejdřív nás zavedl náš průvodce do nějaké výukové místnosti. Bylo tam hodně vycpaných zvířat a teplo. Za to První jsme byli nesmírně vděční, protože jsme předtím stáli 15 minut na mrazu (čekali jsme na otevření zoo). Bavily jsme se o poněkud morbidním tématu (z nebožtíka vyroste strom více zde). Vycpaná zvířata se Doře (vegetariánka) a Aničce (milovnice lvů) vůbec nelíbily. Podle mě byli hezké, když nepočítám hlavu papouška, ta byla rozhodně nechutná. V takové místnosti člověk pochopi proč Dánům nevadí utratit žirafu (Zde).

Pobyt v teplíčku zakončil neuvěřitelně uspávacím videem. Následovala komentovaná prohlídka zoo. Byla to opravdu nuda přišlo mi, že průvodce záměrně vynechával zajímavé zvířata, O.K. tapír byl zajímaví, ale páchlo to tam.

Ale stát v džungli, kde nic nežije, byla nuda. Piraně nás postrašily. Jsou to podivné ryby. Jejich akvárko bylo jako nějaká podmořská jeskyně. Piraně se nehýbali, byli jako netopýři v jeskyni, ale netopýři jsou roztomilí a na rozdíl od děsivých piraní. Ten týpek se o nich vůbec nezmínil. Na závěr nás pustil a mohli jsme si konečně zajít k zajímavým zvířatům (Lvi, slepice, žirafy,... a surykaty)

Nechci křivdit tomu týpkovy, možná, že to co vykládal dánsky bylo zajímavé, co já vím, dovolil nám pohladit si želvy sloní.