Den 40 až 45

Ahoj :D Tak nějak jsem poslední týden zapomněla psát :D ne že by se nic nedělo tady teda je popis předešlého týdne :D

So

Odpočinkový den nic zvláštního.

Ne

Tak tady už je co napsat. Lisa se chce připravit na nějaký kurz přežití či něco v tomto smyslu. Potřebuje ujít 4 km (pokud si to dobře pamatuji) a uplavat 500 m. Nic co by potřebovalo extra přípravu pro atletku tipu Lisa. Proč, ale nevyužít toto jako možnost k návštěvě bazénu?

Rozhodli jsme se jed do Nyborg. To znamenalo vstát dřív, abychom stihli autobus (v 8). Celou situaci zhoršuje Lisina dochvilnost. Lisu bych popsala asi jako dívku, která žila deset minut napřed. Později mi to vysvětlila. Evidentně měla velký problém z dochvilností (hlavně příchody do školy) a rozhodla se, že už se to nebude opakovat. V Nyborgu jsme byi hodinu před otevřením bazénu. Žádný lepší autobus nejel. Naštěstí bazén byl daleko, takže první půlhodinku jsme strávili středně pomalou chůzí k němu.

Na samotném bazéně jsme strávily tři hodiny. Bylo to perfektní jezdit na malém tobogánů skákat z můstků a pochopitelně plavat. Ještě před opuštěním Nyborgu jsme si udělali malou procházku k plži abychom se podívali na most.

Taky jsme se zašli podívat na hrad.

Potom jsme už byli unavení a hladový (já neplavala 20 bazénů – 1= 25m ). Byla neděle takže žádný div že bylo všude zavřeno. Lisu to překvapilo. Naštěstí jsme objevili jakési bistro v jenom obchodu. Pak už jen dojít na zastávku a čekat dlouhých nekonečných 40 minut. Není nic horšího než čekat v zimě na autobusové zastávce. Byla jsem tak znuděná, že jsem se rozhodla počítat barevná auta jenže jako na potvoru furt jezdili jen černé a bílé.

Po

Škola co dodat. Odpoledne jsme se vydali s Lisou do Odense. Lisa potřebovala sehnat nějaký kostým do divadla. Vyrazili jsme tedy do obchodů druhé ruky v Odenze. Nejdříve jsme vyrazili do malého pěkného charitativního obchůdku. Když si tady něco koupíte, přispějete na léčbu závislých. Já tady, ale nenašla nic co by se mi líbilo. Navštívila jsme pár dalších a celou obchůzku jsme zakončili v největším z nich. Byla to velká hala a její obsah by se dal popsat jako něco mezi sekáčem a bazarem. Hned při příchodu nás zaujali jedny staré bílé šaty. Byli pravděpodobně svatební vážně pěkné. Já si téže hala koupila (možná trochu šílený) ale jinak senzační hrníček s medvídky :D

Út

Měli jsme tělocvik. Měli jsme celou velkou tělocvičnu pro sebe. Nebylo moc co dělat tak jsme spřádali plány jak přežít zombie apokalypsu :D.

St

Dívaly jsme se na film Die Welle (náš vůdce). je to dost silný film. nedá se říct, že by byl strašidelný nebo děsivý ve smyslu hororu nebo něčeho na ten způsob. je děsivý svou reálností. Pojednává o tom, že masové šílenství druhé světové války se kdykoli může opakovat a stačí k tomu jen jeden člověk který je dobrý řečník.