Den 23 a 4

St 4. 2. 2015

Plány na dnešek teda nic moc jen jsem věděla, že si chce číst a být trochu víc společenská. Skloubila jsem tedy tyto dvě činnosti dohromady a šla si číst do obýváku. Asi za 5 minut po mém příchodu patřil obývák jen mě. Tak to zůstalo, dokud jsem se nerozhodla zase jít nahoru.  Jinak je rodina moc milá a u večeře jsme si skvěle povídali o tom, kam pojedeme o prázdninách. Už se na ně těším. Vše o nich si nechám do zásoby na onen týden.

Čt 5. 2. 2015

plán: udělat si vajíčka
realita: úvaha nad Evropou
detaily:

Sníh stále přetrvává. Je to nádhera. Cítím se trochu jako doma. Dneska jsem šla do školy pěšky.

 Měli jsme navíc jeden dějepis, abychom mohli pokračovat v projektu. Virtuálně jsem navštívila tajnou skrýš rodiny Franků v Nizozemí. Už se ten náš projekt začíná rýsovat. Zítra by mi měla do knihovny přijít anglická verze jejího deníku, zatím mám jen zkrácenou.

Úspěšně pokračuji ve svém plánu naučit se psát všemi deseti. Dostala jsem se už k a, ů. Stále píšu velmi pomalu, když užívám všech svých prstů (myslím jen těch na rukou). Při psaní tohoto článku se tedy obracím na své křivé ukazováčky a zcela normální palce.

Odpoledne jsem se dodívala na seriál Beauty and the beast . Sledovala jsem ho v angličtině, abych nezůstávala jen u češtiny.  Dodívala jsem se na obě dvě série. Třetí by měla vyjít letos. Je to v podstatě pohádka kráska a zvíře převedená do dnešní doby. Možná si říkáte, že je to asi pěkná slátanina. Souhlasím s vámi, ale proč sledovat vážná témata, když ve škole jich máme dost. Je to v podstatě love story mezi policejním detektivem Catrine a geneticky upraveným bývalým vojákem Vincentem.

Večeřela jsem s Lisou a Kerstin. Bylo to osvěžující rozumět celou večeři, a jako bonus jsme měli špagety.  Když jsem si připravovala svačinu, zahlédla jsem v ledničce vajíčka. Takovou chuť jsem ještě na vajíčka neměla.

ilustrační obrázek

Příprava omelet je jednou z mých oblíbených kuchyňských dovedností. Celý proces je neuvěřitelně uklidňující. Začíná se klidným rytmickým krájením zeleniny. Na každý druh zeleniny používáte jinou sílu a dohromady se vám to zamlouvá stejně jako, dobrá kaše s oříšky. Pokračuje se „špetkařením“ to znamená přidat k zelenině a sýru špetku soli a koření (jakési osobní kouzlo).  Následuje první zápletka. Přirovnala bych ji asi k potyčce mezi různorodým zeleninovým evropským obyvatelstvem a vaječnou záplavou produktů poskytovanou čínskými hůlkami. Následuje zaostření a vyřešení situace. Tuhé podmínky v podobě žhavé pánve s olejem obyvatelstvo pomocí vajíček utuží a oddělí. Když necháte pánev jen tak stát, další změna podmínek (přechod na talíř pomocí obracečky) ji zničí. Proto je dobré s ní kvedlat a vytvářet tak malé třesení, jenž zajistí, aby se omeleta pevně nevázala na pánev.  Takový je i život, zavalený, utužený, nespoutaný, a zároveň dobrý.