Přeskočit na hlavní obsah

Zamość

Ranní poplach pro nás zřejmě nebyl dostatečným adrenalinem, protože jsme vyrazili pozdě na tramvaj. Angela měla jít s námi. Ještě se ráno ptala v kolik musíme vyjít. V devět ji nikde nebylo a mi musely vyrazit, neboť poslední možná tramvaj odjížděla 9:06 z 5 minut vzdálené zastávky.

Na zastávku jsme doběhli jako dvě laňky a měli ještě dvě minuty na vydýchání. Po třech minutách tramvaj stále nikde. Appka na hledání spojů mi veselé hlásila odjel. Na zastávce byl jeden můj spolužák tak jsem se ho zeptala jestli už odjela. Ne. Nakonec jsme nastoupili to pět minut zpožděné tramvaje.

Nedělalo mi to vrásky až do chvíle kdy jsem si uvědomila, že na muzyczne přestupujeme. Na zastávce přestupu jsme byli minutu po plánovaném odjezdu. Na zastávce nikdo nebyl začala jsem propadat panice. Naštěstí tahle tramvaj měla taky zpoždění. Na nádraží jsme byli v čas.

Ve vlaku jsme se potkali s Hande ta bydlí n a jiných kolejích a tak jela zvlášť. Spletla si ale nádraží a tak musela dojet taxíkem z autobusového. Angela stále nikde. Objevila se asi dvě minuty před odjezdem. Vzala si taxi a pro změnu ji nechtěla karta dovolit zaplatit.

Všechny čtyři jsme byly rády, že můžeme dvě hodinky v klidu koukat z okna. Nad Zámośći byl stratus. Panovalo tu chladné líné dopoledne. Trochu mě tu zklamalo nádraží na Polsko bylo příliš obyčejné. Náladu mi zparavil medvěd. Toho jsme viděli přes plot zoologické zahrady.

Měli jsme hlad. Před hradbami jsme proto vyvalila vafle (Polsko typ gofry). Následovala prohlídka města. Zamość vznikla jako tak zvané ideální město Sforsida). Navrhl ho Bernardo Morandi, italský architekt z Padovy. Celé město opravdu působilo dojmem Itálie. První jsme chtěli jít do katedrály to nám ale překazil probíhající pohřeb.

Náměstí bylo opravdu impozantní ani bych věřila že za obzorem je sestup na pláž. Dost dlouho jsme tam blbly a fotili. Dalším bodem programu bylo Military muzeum. Tam se mi moc videomaping promítaný na 3D model Zámośći, který nás provedl kompletně dějinami města. Na to jsme se přesunuly do Zámojski (to byl zakladatel města) muzeum na náměstí.

Zbyl nám ještě čas a muzeum fotografie ani fortifikace už nebyla otevřená tak jsme to zakončili kávou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

DANISH DREAM CAKE (DRØMMEKAGE) - koláč dánský sen

Konečně jsem se dostala k tomu uvařit si tady v Česku svůj oblíbený dánský koláč. Nedopadl sice tak excelentně jako z rukou Dánů, ale chuť byla zachována. Recept mám z jedné anglické stránky, takže pokud dáváte přednost angličtině, před mým výkladem tohoto receptu tak pokračujte sem .

Jak napsat pár slov o sobě na absolventský koncert

Uvedení do děje  Písemná maturita je za mnou a přijímačky těsně přede mnou. Člověk má pocit, že si sám pro sebe udělal klec, aby v blízké budoucnosti mohl pocítit svobodu plnými doušky. Je to čas kdy je třeba najít sílu vůle a do té klece se zamknout a studovat. V takové situaci očekáváte, že nejtěžší bude zapamatovat si poučky z kartografie, kontext ke Jménu růže a vypnout wifi. Jenže ejhle, on vás někdo právě teď požádá abyste sepsali pár řádek o sobě na absolventský koncert. A právě to je najednou nejtěžší. Kolize Budu - li pokračovat otázkou "Proč?" rozvinu tu menší úvahu, která by mohla skončit hlubokou existenciální krizí, což rozhodně nechci. Přejdu tedy k otázce "Jak?"